Welche Strukturen der Flüchtlingshilfe gibt es auf kommunaler, Landes- bzw. Bezirks- und Staatsebene beidseits der Grenze? Welche Hilfsorganisationen leisten Unterstützung? Wie wurde 2015 agiert und welche Lehren können daraus gezogen werden? Und vor allem: Wie können wir uns grenzüberschreitend gegenseitig unterstützen?

Kollegialer Austausch

Über diese und weitere Fragen wurde am in der dritten Veranstaltung im Rahmen unserer Reihe „Couragiert debattiert – deutsch-tschechische Nachbarschaftsgespräche“ ausführlich gesprochen. Als Expert:innen zu Gast waren hierfür auf deutscher Seite Stephan Härtel, Beauftragter für Integration und Migration im Landratsamt Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, Claudia Hamsch, Bildungskoordinatorin im Landratsamt Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, Christopher Neidhardt, stellv. Rettungsleiter DRK Pirna, und Sandra Weiser, Leiterin Beratung AWO Sachsen Soziale Dienste gGmbH. Von tschechischer Seite nahmen u.a. Pavel Bacík, Direktor der Verwaltung der Flüchtlingseinrichtungen des tschechischen Innenministerium, Jan Kubíček, Leiter des Zentrums für die Integration von Ausländern im Bezirk Ústí und Lenka Vonka Černá, Direktorin des Ehrenamtszentrum in Ústí nad Labem teil.

Bei der Debatte wurde festgestellt, dass im Gegensatz zu Deutschland Tschechien nicht auf umfangreiche Erfahrungen aus der letzten Flüchtlingskrise zurückgreifen kann, aber die in Deutschland gemachten Erfahrungen geteilt werden können. Dass die Situation heute jedoch nicht in jeder Hinsicht mit 2015 vergleichbar ist, zeigt sich u.a. an der anderen Zusammensetzung der Flüchtlingsströme. Damals kamen insbesondere junge Männer, heute kommen vor allem Frauen und Kinder, was zum Teil zu ganz anderen Bedarfen und Herausforderungen im Hinblick auf Unterkunft, Betreuung und Beschulung führt, mit denen sich beide Staaten auseinandersetzen müssen. Außerdem erfolgte 2015 in Deutschland die komplette Registrierung in den Erstaufnahmeeinrichtungen. Heute jedoch kommen viele Geflüchtete in privaten Unterkünften unter und eine sofortige Registrierung ist nur notwendig, wenn auch Leistungen benötigt werden. Hinzu kommt, dass Geflüchtete aus der Ukraine unmittelbar nach der ersten Erfassung eine Arbeit aufnehmen können.

Große Hilfsbereitschaft der Bevölkerung beidseits der Grenzen

Einig waren sich alle Teilnehmenden, dass die Integration der Geflüchteten in Schulen, Arbeitsmarkt und Gesellschaft oberste Priorität hat und nicht ohne die Zivilgesellschaft zu bewerkstelligen ist. Die große Hilfsbereitschaft der Bevölkerung und die unverzichtbare Unterstützung durch die NGOs und ihre Netzwerke wurde von den kommunalen und politischen Verantwortungstragenden nachdrücklich hervorgehoben. Allein in Ustí nad Labem haben sich 111 freiwillige Dolmetscher:innen gemeldet, die die angekommenen Geflüchteten im Behördendschungel und bei der Arbeitssuche begleiten.

Um jedoch Doppelstrukturen zu vermeiden, wurde beispielsweise im Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge ein Netzwerk für Integration mit einer Steuerungsgruppe gegründet, in dem die verschiedenen Träger:innen vernetzt sind, um ihre Angebote aufeinander abzustimmen, außerdem stärken kommunale Integrationskoordinatoren den Bürgermeister:innen den Rücken. Solche Strukturen zu schaffen, entspricht im Idealfall wiederum dem typischen Aufgabenspektrum der Kommunen. Es zeigt sich also, dass für die Bewältigung einer Mammutaufgabe wie die derzeitige Flüchtlingskrise staatliche Strukturen auf die Zivilgesellschaft und vice versa angewiesen sind. Ein offenes und vertrauensvolles Miteinander beflügelt den Erfolg und stärkt den gesellschaftlichen Zusammenhalt nachhaltig.

Enger Austausch und gegenseitige Besuche gewünscht und vereinbart

Ein enger Austausch zwischen Akteuren der Flüchtlingshilfe im deutsch-tschechischen Grenzgebiet und gegenseitige Besuche von Best-Practice-Strukturen, -Einrichtungen und -Angeboten wurden vereinbart. Die Aktion Zivilcourage e. V. wird dies auch zukünftig gerne weiter unterstützen.

Jaké struktury pomoci uprchlíkům existují na komunální, zemské resp. krajské a státní úrovni na obou stranách hranice? Které organizace poskytují pomoc? Jak se postupovalo v roce 2015 a jaké ponaučení si z toho můžeme vyvodit? A především: Jak se můžeme přeshraničně vzájemně podpořit?

Kolegiální výměna zkušeností

O těchto a dalších otázkách se podrobně hovořilo na třetí debatě v rámci naší řady „Debatujeme kurážně odvážně – německo-české hovory se sousedy“. Jako odborníci byli našimi hosty na německé straně Stephan Härtel, referent pro integraci a migraci v zemském okrese Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří, Claudia Hamsch, koordinátorka vzdělávání na okresním úřadě zemského okresu Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří, Christopher Neidhardt, zástupce ředitele Záchranné služby Německého červeného kříže Pirna, a Sandra Weiser, ředitelka poradenství organizace poskytující sociální služby AWO Sachsen Soziale Dienste gGmbH. Z české strany se zúčastnili mimo jiné Pavel Bacík, ředitel Správy uprchlických zařízení českého ministerstva vnitra, Jan Kubíček, ředitel Centra na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji, a Lenka Vonka Černá, ředitelka Dobrovolnického centra v Ústí nad Labem. 

Při debatě se ukázalo, že na rozdíl od Německa Česko nemůže využít bohaté zkušenosti z poslední uprchlické krize, ale je možné sdílet zkušenosti, které získalo Německo. To, že dnešní situaci nelze v každém ohledu srovnávat s rokem 2015, se ukazuje mimo jiné na jiném složení proudu uprchlíků. Tehdy přicházeli zejména mladí muži, dnes jsou to především ženy a děti, což s sebou přináší zčásti zcela jiné potřeby a výzvy s ohledem na ubytování, péči a zajištění školní docházky, s nimiž se oba státy musí vypořádat. Kromě toho probíhala v roce 2015 kompletní registrace v prvotních přijímacích centrech. Dnes je však mnoho uprchlíků ubytováno v soukromí a okamžitá registrace je nutná pouze tehdy, když potřebují dávky pomoci. K tomu se přidává ještě skutečnost, že uprchlíci z Ukrajiny mohou bezprostředně po první registraci nastoupit do práce.

 

Velká ochota obyvatel pomoci uprchlíkům na obou stranách hranice

Všichni účastníci se shodovali na tom, že integrace uprchlíků do škol, na pracovní trh a do společnosti je nejvyšší prioritou a nelze ji zvládnout bez občanské společnosti. Města a obce a politici vyzdvihli velkou ochotu obyvatel pomáhat a nepostradatelnou pomoc neziskových organizací. Jen v Ústí se přihlásilo 111 dobrovolných překladatelů, kteří doprovázejí uprchlíky na úřady a při hledání zaměstnání.

Aby se však zabránilo vzniku dvojitých struktur, byla například v zemském okrese Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří založena řídicí skupina, v níž jsou zastoupeny různé organizace, aby vzájemně zkoordinovaly své nabídky, kromě toho starosty podporují komunální koordinátoři integrace. Vytvořit takové struktury odpovídá v ideálním případě typickému spektru úkolů měst a obcí. Ukazuje se tedy, že na zvládání mamutích úkolů, jakými je současná uprchlická krize, jsou státní struktury odkázány na občanskou společnost a naopak. Otevřené jednání založené na důvěře je základem úspěchu a dlouhodobě posiluje společenskou soudržnost.

 

Intenzivní výměna a vzájemné návštěvy jsou žádoucí a domluvené    

Byla domluvena intenzivní výměna zkušeností mezi organizacemi poskytujícími pomoc uprchlíkům v česko-německém příhraničním prostoru a vzájemné návštěvy za účelem poznání osvědčených struktur, zařízení a nabídek. Organizace Aktion Zivilcourage e. V. toto i v budoucnu ráda dále podpoří.

Frag uns

Markéta Knoppik

Referentin 

Deutsch-tschechische Zusammenarbeit 
Weiterbildungsforum Ehrenamt

Tel. 0351 202 983 82
m.knoppik@aktion-zivilcourage.de